7 kritických chyb u pohovoru, které vás zbytečně stojí vysněné místo

1. Proč nespěchat s otázkou na plat?

Jak se občas říká, peníze jsou až na prvním místě. Je přirozené a naprosto v pořádku, že vás zajímá výše odměny. Je to jeden z klíčových pilířů každého pracovního vztahu. Přesto existuje vhodný, a naopak méně šťastný čas, kdy se na výši odměny zeptat.

Položit otázku na plat dává největší smysl v pozdější fázi pohovoru, kdy už znáte detailní náplň práce, rozsah svých zodpovědností i očekávané výsledky. Do té doby nemůžete objektivně stanovit svou skutečnou cenu a sdělit ji potenciálnímu zaměstnavateli.

Předčasným dotazem na plat navíc přicházíte o možnost vyjednávat o vyšší odměně, pokud se ukáže, že role je náročnější, než jste původně čekali.

Tip: Vyčkejte s diskuzí o odměně až na moment, kdy obě strany vědí, co pozice obnáší a co zaměstnavateli můžete za tuto odměnu nabídnout.

2. Příliš detailů o konkurenci

Při popisu předešlé práce zdůrazněte své dovednosti a to, co jste se naučili. Zejména pokud přecházíte ke konkurenci, vaše diskrétnost může být testem profesní etiky. Rozmyslete si, které informace chcete s personalistou sdílet. Bezstarostné prozrazování interních dat, výrobních postupů nebo citlivých informací o bývalém zaměstnavateli dává personalistům signál, že v budoucnu byste mohli stejně naložit i s jejich daty.

Tip: Využijte svůj čas na pohovoru k vyzdvižení svých dovedností, zkušeností a jedinečného přínosu firmě, pokud vás zaměstná. Můžete uvést případy, kdy jste zefektivnili nějaký proces nebo jak jste šikovně vyřešili problém, který se objevil.

3. AI gramotnost

„Umět s počítačem“ už je spíše nutné minimum a většině moderních zaměstnavatelů nestačí. V roce 2026 se stále více setkáváme s pojmem AI Literacy, tedy schopností práce s umělou inteligencí. Firmy hledají lidi, kteří rutinní agendu dokážou co nejvíce zautomatizovat a aktivně se snaží zefektivňovat svou práci.

Tip: Sami se zmiňte, jaké AI nástroje ve své roli využíváte. Ukažte adaptabilitu a inovativnost. Pozor: míra a způsob použití AI by měla odpovídat roli, na kterou se hlásíte. Zaměstnavatel by měl získat dojem, že technologii strategicky ovládáte, nikoliv, že pouze slepě kopírujete výsledky bez vlastní přidané hodnoty.

4. Já nemám žádné slabiny

Na pohovoru se snažíme zapůsobit. Prvním instinktem je vykreslit se jako dokonalý kandidát bez jediné slabiny, aby nás nová firma jednoduše musela chtít. Prezentovat se jako bezchybný člověk je bohužel spíš nevýhoda. Na potenciální zaměstnavatele nepůsobíte autenticky a zníte buď arogantně, nebo jako člověk bez sebereflexe.

O moc lepší nejsou ani klišé jako „Jsem strašný perfekcionista“ nebo „Celý život bojuji s workoholismem“.

Tip: Přiznejte skutečnou slabinu, ale hned následujte ukázkou, jak s ní pracujete nebo jak ji eliminujete. Například: „Dříve jsem měl/a problém s rozvržením času. Začal/a jsem používat plánovače a time blocking v kalendáři, a výsledky jsou mnohem lepší.“ Nebo „Trpím trémou z vystupování před lidmi, ale zašel/a jsem na kurz rétoriky a trénuji na menších interních poradách. Postupně se cítím mnohem jistější a vidím velký posun.“

5. Pouze obecné informace a klišé fráze

Možná máte naučenou klasickou podobu životopisu: název předchozího zaměstnavatele a roky od kdy do kdy jste u něj pracoval/a, povinně doplněné o větu o tom, že jste komunikativní, týmový hráč a pracovitý/á.

Dnes se klade důraz na Power Skills (dříve se používalo také soft skills – měkké dovednosti). Jde o důležité vlastnosti a dovednosti jako kritické myšlení nebo emoční inteligence. Pro zaměstnavatele je důležité vědět, že dokážete řešit komplexní problémy nebo komunikovat s různými typy lidí.

Tip: Místo prázdného popisu vlastnosti ukažte power skills na příkladu situace, kterou jste museli řešit. Dokážete, že rozumíte, co vůbec daná dovednost znamená.