Výpovědní doba a změny v roce 2026: kdy začíná, jak se počítá a co platí při nemoci

V tomto článku najdete přehledně a srozumitelně všechny důležité informace o výpovědní době a novinkách z roku 2025 a 2026. Vysvětlíme, kdy začíná běžet výpovědní doba, jak se počítá, jaká je její délka a jak se výpovědní doba řeší při nemoci, těhotenství nebo v souvislosti s odstupným. Informace jsou aktuální k lednu 2026.

Obsah článku:

• Co je výpovědní doba a kdy se vás týká
• Jak dlouhá je výpovědní doba v roce 2026
• Kdy začíná výpovědní doba a jak se počítá
• Výpovědní doba a neschopenka
• Výpovědní doba a těhotenství
• Výpovědní doba a odstupné
• Lze výpovědní dobu prodloužit?
• Na co nezapomenout během výpovědní doby

Co je výpovědní doba a kdy se vás týká

Výpovědní doba je období mezi doručením nebo převzetím výpovědi a skutečným skončením pracovního poměru. Výpověď z pracovního poměru můžete podat vy, jako zaměstnanec, nebo vám ji může dát váš zaměstnavatel. Pracovní poměr končí až uplynutím výpovědní doby, nikoli samotným podáním nebo převzetím písemné výpovědi. Po celou dobu výpovědní doby platí, že by zaměstnanec měl vykonávat práci a zaměstnavatel má právo mu ji přidělovat.

POZOR: Výpověď musí mít písemnou formu. Pokud by se obě strany domluvily pouze ústně, výpověď by byla neplatná a pracovní poměr by trval dál.

Jak dlouhá je výpovědní doba v roce 2026

Základní délka výpovědní doby v roce 2026 zůstává stejná jako v minulých letech: nejméně dva měsíce. Tato dvouměsíční výpovědní doba je standardem pro většinu pracovních poměrů. Výpovědní doba musí být vždy pro obě strany stejná.

Nově, v rámci flexinovely zákoníku práce, může být výpovědní doba pouze jednoměsíční, pokud dojde k porušení povinností nebo nesplňování předpokladů pro výkon práce.

Kdy začíná výpovědní doba a jak se počítá

Jednou z nejčastějších otázek je, kdy začíná výpovědní doba. Dříve se „čekalo“ na první den následujícího měsíce. Flexinovela zákoníku práce v roce 2025 přinesla nová pravidla.

Výpovědní doba se počítá hned od data doručení výpovědi.

Výpovědní doba tak skončí:

• Dnem, který se číslem shoduje se dnem doručení výpovědi (Příklad: výpověď podaná 10. února znamená konec pracovního poměru k 10. dubnu)
• Nebo posledním dnem příslušného měsíce, pokud v tomto měsíci není den se stejným číslem (Příklad: s výpovědí podanou 31. července bude výpovědní doba končit 30. září, protože 31. září neexistuje)

Pokud byl váš pracovní poměr sjednán na dobu určitou, skončí pracovní poměr dnem, který byl sjednán ve smlouvě jako poslední. A to bez ohledu na případnou nemoc.

Výpovědní doba a neschopenka

K pracovnímu životu patří i občasná nemoc. Pokud je zaměstnanec nemocný už v okamžiku doručení výpovědi, zaměstnavatel mu výpověď zpravidla dát nesmí (s výjimkami stanovenými zákonem). Zákoník práce jasně říká, že během pracovní neschopnosti nemůžete dostat výpověď. Ocitáte se v tzv. ochranné době.

Jiná situace nastává, když zaměstnanec onemocní až během výpovědní doby. Ochranná doba se totiž nezapočítává do výpovědní doby. Pokud by výpovědní doba měla skončit během pracovní neschopnosti zaměstnance, o dobu neschopenky se prodlužuje. Výjimka nastane v případě, kdy prohlásíte, že netrváte na tom, aby výpovědní doba a nemocenská prodlužovaly stávající pracovní poměr.

Výpovědní doba se neprodlužuje, pokud vaše nemoc skončí před datem stanoveným jako konec výpovědní doby.

Výpovědní doba a těhotenství

Může vám šéf dát výpověď, když jste těhotná? Zákon to zakazuje. Těhotenství také patří do ochranné doby. I tady záleží, co přišlo první.

Pokud jste otěhotněla před datem, kdy jste výpověď dostala, je výpověď neplatná.

Pokud zaměstnankyně otěhotní až v průběhu výpovědní doby, uplatní se ochranná doba obdobně jako u pracovní neschopnosti. Výpovědní doba se v takovém případě může prodloužit o dobu těhotenství a následné mateřské a rodičovské dovolené, pokud zaměstnankyně netrvá na původním datu skončení pracovního poměru.

Výpovědní doba a odstupné

Výpovědní doba sama o sobě automaticky neznamená nárok na odstupné. Pokud zaměstnanec dává výpověď sám, nárok na odstupné mu nevzniká.

Odstupné se váže především na výpověď danou zaměstnavatelem z organizačních důvodů, například při zrušení pracovního místa, přemístění zaměstnavatele nebo nadbytečnosti. Výše odstupného se odvíjí od délky pracovního poměru a konkrétního důvodu výpovědi podle zákoníku práce.

Lze výpovědní dobu prodloužit?

Delší výpovědní dobu, než stanoví zákon, je možné sjednat pouze vzájemnou písemnou dohodou. Nejčastěji se tak děje písemným dodatkem k pracovní smlouvě, přímo v písemné výpovědi nebo uzavřením nové smlouvy, například na dobu určitou. Jednostranně výpovědní dobu prodloužit nelze.

Na co nezapomenout během výpovědní doby

Po celou dobu výpovědní doby má zaměstnanec povinnost vykonávat práci podle pracovní smlouvy a řídit se pokyny nadřízených. I během výpovědní doby se na zaměstnance vztahují pracovněprávní předpisy, včetně možnosti udělení vytýkacího dopisu nebo – ve výjimečných případech – okamžitého zrušení pracovního poměru. Tato skutečnost může být uvedena v zápočtovém listě, který váš nový zaměstnavatel bude požadovat.

Potřebujete změnu? Před podáním výpovědi je výhodné mít už domluvenou práci u nového zaměstnavatele nebo alespoň aktivně hledat během výpovědní doby. Díky tomu si ušetříte zbytečný stres nebo přijetí nevhodné nabídky proto, že vás tlačí čas.